Černá Hora směřuje k silnějšímu hospodářskému oživení v roce 2021
Region západního Balkánu se zotavuje z recese vyvolané pandemií COVID-19 v roce 2020 díky oživení v roce 2021, které probíhá rychleji, než se očekávalo, uvádí nejnovější vydání Pravidelné ekonomické zprávy pro západní Balkán s názvem Ekologizace oživení.
Výhled regionu se výrazně zlepšil a podle současných projekcí dosáhne růst HDP v roce 2021 5.9 procenta po poklesu o 3.1 procenta v roce 2020. Růst v regionu by měl v roce 2022 dosáhnout 4.1 procenta a v roce 2023 3.8 procenta.
V důsledku rychlého oživení cestovního ruchu se černohorská ekonomika podle odhadů výrazně zotaví, a to o 10.8 procenta v roce 2021, což představuje nejvyšší tempo mezi šesti zeměmi západního Balkánu. Mimořádně silná hlavní letní sezóna podpořila oživení příjmů z cestovního ruchu, které by měly dosáhnout téměř 75 procent úrovně z roku 2019 oproti dříve odhadovaným 55 procentům.
Oživení ekonomické aktivity zvýšilo příjmy vlády, což spolu s obezřetným fiskálním řízením vedlo ke snížení fiskálního deficitu z 11 procent HDP v roce 2020 na odhadovaná 4 procenta v roce 2021. Zachování fiskální obezřetnosti ve střednědobém horizontu bude zásadní, neboť přetrvávají nejistoty.
„Hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19 je i nadále zdrojem nejistoty, zároveň však představuje příležitost, aby Černá Hora zajistila odolné, inkluzivní a zelené postpandemické oživení,“ uvádí Christopher Sheldon, manažer Světové banky pro Bosnu a Hercegovinu a Černou Horu. „Světová banka je odhodlána pomoci Černé Hoře uskutečnit reformy, které mohou zajistit makroekonomickou stabilitu, vytvořit ekonomické příležitosti a podpořit silný růst tažený soukromým sektorem.“
Zpráva konstatuje, že nezaměstnanost v Černé Hoře zůstává vysoká, protože oživení zatím nedokázalo nastartovat trh práce, což omezuje tempo opětovného snižování chudoby. Podle projekcí bude chudoba v roce 2021 klesat pomalu, ale zůstane vyšší než v roce 2019.
Míra chudoby v regionu by se měla vrátit k předpandemickému klesajícímu trendu a klesnout přibližně o 1 procentní bod na 20.3 procenta, tedy téměř na úroveň z roku 2019.
Oživení v celém regionu je dáno silnou domácí i zahraniční poptávkou. Výrazné oživení domácí spotřeby a cestování po Evropě pomohlo během hlavní letní sezóny 2021 zvýšit příliv remitencí i příjmů z cestovního ruchu. Silné oživení ve vyspělých ekonomikách rovněž podpořilo poptávku po vývozu z regionu.
Oživení však zůstává křehké. Varovné signály z trhu práce vyžadují zvýšenou pozornost tvůrců politik. Ztráty pracovních míst způsobené recesí a jejími následky nepoměrně více postihly ženy a mladé lidi, což může zbrzdit snahy o zvýšení chronicky nízké míry ekonomické aktivity v regionu. Nezaměstnanost mladých vzrostla v roce 2021 na 37.7 procenta, což představuje nárůst o 5.4 procentního bodu oproti červnu 2020 a dále zhoršuje vyhlídky mladých lidí na zaměstnání.
„Jak země západního Balkánu hledí k postpandemické budoucnosti, jejich přístup k tvorbě politik se bude muset zaměřit na řešení klíčových překážek vytváření pracovních míst a hospodářské transformace, včetně zelené transformace,“ uvedla Linda Van Gelder, ředitelka Světové banky pro země západního Balkánu. „Všech šest zemí by těžilo z reforem v oblasti podnikatelského prostředí, správy věcí veřejných a digitalizace, které by přispěly k růstu a pomohly překlenout rozdíl oproti zemím EU.“
Zpráva se rovněž zabývá makrofiskálními výzvami a faktory, které ovlivňují ekologizaci růstu v regionu. Země západního Balkánu se nyní nacházejí v klíčovém okamžiku rozhodování v souvislosti s blížící se zelenou transformací.
Globální pokrok v boji proti změně klimatu vede k zásadním změnám ve společnosti. Preference spotřebitelů a investorů se mění, zelené technologie a nové obchodní modely narušují fungování stále většího počtu trhů a zelené politiky mění podobu hospodářství. Ekologizace ekonomiky země se tak stává rozhodujícím faktorem mezinárodní konkurenceschopnosti a schopnosti přilákat mezinárodní financování a investice.
Západní Balkán není výjimkou. Jeho rozvojový model je stále vychýlen směrem k tradičním emisně náročným odvětvím a přechod k modelu zeleného růstu není zdaleka snadný, zejména v krátkodobém horizontu. Přesto zelená transformace nabízí západnímu Balkánu významné příležitosti – včetně užšího zapojení do globálních hodnotových řetězců zaměřených na Evropu a přístupu k významným zdrojům EU, které mohou pomoci financovat zelenou transformaci.
Efektivní řízení této zelené transformace, včetně mnoha kompromisů mezi jednotlivými politickými opatřeními, se v nadcházejících letech bude muset stát ústředním bodem pozornosti tvůrců politik v zemích západního Balkánu.
